Translation

Šalvěje

Z rozsáhlého rodu šalvějí (Salvia) se zahradnicky využívá mnoho druhů. Bezesporu nejvýznamnější však je šalvěj hajní, pěstovaná v širokém spektru odrůd. Stejně jako mnoho intenzivněji prošlechtěných rostlin, i ji provází s ohledem na začlenění jistá nejednotnost. Nesporný je pouze podíl druhu S. nemorosa, k němuž jsou někdy odrůdy začleňovány (odsud pochází také český druhový název). Dnes je komplex odrůd této zahradní šalvěje většinou botaniků a zahradníků pojímán jako hybridní S. x superba (S. nemorosa x S. villicaulis), v literatuře, zejména anglické, se setkáváme také s dalším synonymem S. x sylvestris.

Rostliny dorůstají do výšky 40 až 80 cm, vzpřímené stonky jsou zakončené lichoklasem tvořeným z hustě nad sebou uspořádaných přeslenů pyskatých květů. Obdobím kvetení patří tyto šalvěje k ranějším trvalkám, kvetou podle odrůdy v červnu až červenci. Některé odrůdy koncem léta při vhodném ošetření znovu poměrně bohatě kvetou (mezi spolehivě remontující patří 'Ostfriesland', 'Rügen').

Salvia nemorosa Rugen

Salvia nemorosa 'Rügen'

Původně byly známé pouze modře a fialově kvetoucí odrůdy, dnes jsou k dostání také bílé a růžově zbarvené. Z fialových odrůd je dodnes nejrozšířenější starší, ale velice spolehlivá 'Ostfriesland', velkokvětá raná 'Viola Klose', z novějších například 'Wesuwe', 'Tänzerin', nebo až 90 cm vysoká 'Caradonna'. Fialově kvete 'Amethyst', oblíbená odrůda 'Blauhügel' má květy světle modrofialové, neobvykle světlounce fialová je 'Porzellan'. Z bílých se pěstuje zejména 'Schneehügel', známá také pod anglickým názvem 'Snow Hill' nebo také pod synonymem 'Adrian'. Růžové odrůdy zastupují například semenné 'Rosakönigin' nebo 'Rosenwein'. Zajímavé jsou plnokvěté 'Plumosa' a 'Schwellenburg', mezi nejnovější v sortimentu patří zakrslá, pouze 20 až 30 cm vysoká odrůda 'Marcus' (hůře roste a má také nižší množitelský koeficient).

Odrůdy se množí převážně vegetativně, zejména vrcholovými řízky, ale také odtržky a dělením. Nejvhodnějším termínem pro odběr řízků je květen, kdy většina odrůd má u báze dostatek kvalitních řízků, což je však odrůdově závislé. Později šalvěje poměrně silně rostou, rychle se prodlužují internodia a je těžší získat „kompaktní“ řízky. Odber řízků je možný znovu v druhé polovině léta, kdy se šalvěje po odkvětu obvykle seřezávají a znovu tvoří výhonky u báze. Řízky by měly mít 3 až 4 listové páry a mají být dlouhé asi 3 až 5 cm, vhodné jsou také řízky s dřevnatou patkou. Po odstranění spodního listového páru a zakrácení zbývajících listů se řízkují do množitelského substrátu, nejlépe složeného ze směsi rašeliny a písku v poměru 1:6, vyhovuje i čistý perlit. Řízky zakoření během 10 až 20 dní, hrnkují se samostatně nebo po dvou. Při pozdním letním množení je vhodné mladé rostliny přezimovat v pařeništi nebo v zimě alespoň přikrýt. Dělení je méně vydatné, pro potřeby zahrádkářů však postačuje. Starší rostliny mají silné kořeny a dělení špatně snášejí, hodí se proto mladší rostliny, nejlépe dvouleté. Ideální termín je duben, z dobře narostlé matky lze získat i 30 oddělků. V dnešní době je na trhu také několik generativně množitelných odrůd. Původně byla jejich problémem jistá nevyrovnanost, odrůdy nové generace však jsou již dostatečně jednotné (např. tmavě fialovomodrá 'Merleau' oceněná zlatou medailí Fleuroselectu a její růžový partner 'Merleau Rose'). Z dalších semenných odrůd lze jmenovat například modrofialovou 'Blaukönigin', růžové 'Rosakönigin' a 'Rosenwein' (u nich však je nutné počítat s jistou nejednotností). Vyséváme je v únoru až v dubnu, při rovnoměrné vlhkosti vzduchu a teplotě 18 až 20°C. Osivo někdy může klíčit nerovnoměrně, semena klíčí na světle, proto se nezasypávají, pouze lehce přitisknou k substrátu.

Obecně patří šalvěj hajní k nenáročným rostlinám, roste téměř v každé zahradní půdě. Rostlinám se však nejlépe daří na dobře propustných, ne příliš výživných půdách (v bohatě živinami zásobených nebo na hojně zavlažovaných místech mohou poléhat). Vyžadují plně osluněné stanoviště, nesnášejí přemokření. Po odkvětu je vhodné odstranit odkvetlá květenství nebo ještě lépe rostliny seříznout až k zemi. Takto ošetřené velice rychle obrůstají a většina odrůd koncem léta znovu bohatě kvete (remontuje).

Zahradní šalvěje se uplatní jako záhonové trvalky, vyniknou v popředí dřevin nebo ve větších skupinách na volných prostranstvích, hezké jsou ve výsadbách s trávami. Dobře se kombinují s dalšími trvalkami, modré a fialové odrůdy vypadají nejlépe vedle žlutých, růžových nebo bíle kvetoucích rostlin, bílé odrůdy šalvějí jsou univerzálnější. Při navrhování záhonů je potřeba počítat s tím, že tato šalvěj kvete poměrně brzy a uprostřed léta po odkvětu se obvykle sestříhává, čímž na záhonech vznikají prázdná místa. Proto je vhodnější vysazovat ji spíše k okrajům záhonů, kde uvolněné místo není tak nápadné, nebo ji zakrýt vhodně zvolenými trvalkami s pozdějším obdobím kvetení (Aster amellus, podzimní hybridy Aster, Achillea, Coreopsis, trávy) nebo také letničkami (Zinnia, Tagetes a další).

Článek byl zveřejněn na webu Spolku českých perenářů s laskavým svolením redakce časopisu Zahrádkář.

Zanechte komentář

© 2017

Podle původního grafického návrhu Lukáše Němce vytvořil WeDesIn