Translation

2014: Salvia (šalvěj)

Je možné najít v květině rozevlátý šál? Přes první pocit z vyznění českého jména je výsostné poslání těchto rostlin patrné z latinského salvare – léčit. Již od starověku se těšily její některé druhy neobyčejné pověsti coby byliny na řadu neduhů. Skutečné hojivé účinky jsou poněkud skromnějšího rozsahu než původní mýtus, ovšem i tak patří šalvěj k zásadním bylinám s užitím v čajích, tinkturách i olejích. Podobně také pronikla do kuchyně nebo parfémů. Je až pozoruhodné, kolik z 900 druhů šalvějí, které na světě rostou, našlo nějaké hospodárné využití. Většina druhů v našem klimatu nepřezimuje a setkáváme se s nimi spíše ve formě letniček. Nicméně druhů, které u nás dobře přezimují, zbývá stále pozoruhodná řádka, dávající nám na výběr z řady barev květů a nezřídka exotické vizáže. Koneckonců i v našich lukách a na okrajích lesů najdeme domácí šalvěje s jejich nezaměnitelným výrazem, často obalené včelami a čmeláky. Jeden by mohl mít pocit, že ho šalvěje obkličují na každém kroku a pokud se trochu soustředíte, je na tom kus pravdy. V příkopech podél cest, na ulici v záhonech, na pultech lékáren, pod pečínkou v kuchyni a třeba i v bonbonech. Prostě není úniku šalvějové magii.

Jaká je šalvěj jako rostlina?

Z celého slavného rodu Salvia lze mezi vytrvalé zahradní šalvěje zařadit jen relativně malý zlomek. Přesto jde o zlomek velmi prakticky i rozmanitě použitelný a velice krásný. Spektrum barev, výšek, habitů i doby kvetení je veskrze pestré a proto jejich obliba nesmírně roste. V zahradách tak můžeme potkat zejména různé formy naší domácí Salvia nemorosa, v divočejších kompozicích dokonce i S. pratensis. Objevují se i kulturní odrůdy od jejich hybridů S. × sylvestris. Ty časnější začínají kvést již v půli května a podle odrůdy pokračují v kvetení až do července. Část květů se objevuje i v průběhu podzimu. Novější odrůdy mívají kompaktní vzrůst do 30 cm, stejně jako mohou tvořit ztepilý porost přes metr vysoký. Velmi běžné jsou samozřejmě polokeře léčivé S. officinalis, které mají řadu okrasných forem s květy bílými, růžovými či fialovými. Také nejsou výjimky barevno a pestrolisté kultivary. Některé z nich bývají choulostivější na houbové choroby ve vlhkých zimách. Na našich stepích a v přírodě blízkých záhonech najdete S. verticillata, populární pod jménem „babské ucho“. Ve sbírkách najdete některé další druhy podobné nebo příbuzné lučním šalvějím jako S. transsylvanica či S. forskahlei. Z drobnějších druhů, populárních třeba u skalničkářů, lze jmenovat S. daghestanica, multicaulis či lyrata. Pozoruhodný habitus a zřetelně sivě obrvené olistění nabídne pak S. sclarea, aethiops či argentea. Barevně jsou výše uvedené šalvěje od bílé přes růžové a lila po modrofialové až temně fialové. Výjimečně žluté květy najdeme u S. glutinosa nebo flava var. megalantha.

Kde se šalvějím daří?

Výsadby šalvěje v suché zídce.

Výsadby šalvěje v suché zídce.

Podobně jako je pestrý původ různých zástupců rodu Salvia, tak jsou rozmanitá i stanoviště, na kterých rády rostou. Většina běžných zahradních kultivarů ale miluje slunce a poněkud sušší, propustnou půdu. Jejich habitu dokonce prospívají půdy chudší s vyšším obsahem písku, zvětralin či kamení. Výjimkou jsou šalvěje se žlutým květem, které spíše vyžadují záhonové podmínky se zálivkou a rozptýlené světlo až mírný polostín. Skalkové druhy samozřejmě uvítají spáry mezi kameny a štěrkovitý podklad bez zimní vláhy.

Na záhoně je vhodné šalvěje umisťovat s vědomím jejich habitu a nároků. Řada kultivarů je velice příhodných pro lemy a obruby, pro které je vždy nutné volit výslunnou stranu. Poměrně častým jevem je vřazení šalvějí do běžných záhonů, kde trpí rozléháním způsobeným nadbytkem vody a živin. Sušší kompozice jim svědčí lépe. Pokud přeci jen k rozlehnutí dojde, lze je snadno seříznout. Tento zásah lze účinně provést i po odkvětu a to tak, že se v poslední fázi kvetení odstraní celá oblast květenství. Také je možné trsy seříznout zcela u země. Po zalití a přihnojení pak v září velmi dobře zakvetou znovu (zejména kultivary S. nemorosa). Barevnou kombinaci sušších záhonů doplňují skvěle zahradní kopretiny, šanty, řimbaby, rozrazily, rané kakosty krvavé, časné řebříčky a devaterníky nebo kosatce. U běžných záhonů se potkají samozřejmě s pivoňkami, kuklíky, dlužichami a kavkazskými kakosty. Jejich množství vysokých jemných květenství je spolehlivou barevnou masou ke všem hrubším velkokvětým trvalkám

V prvním roce budete možná z trsu šalvěje rozpačití jako z neukázněné puberťačky. Ovšem nelamte nad ní hůl a vydržte. Jednou zjara přijdete do zahrady a poženete se k záhadné barevné kráse, v které poznáte tuto perenu. Taková je magie šalvějí a v tom tkví jejich podmanivé kouzlo již po staletí.

Zanechte komentář

© 2017

Podle původního grafického návrhu Lukáše Němce vytvořil WeDesIn