Translation

Založení a péče o trvalkový záhon

Kvetoucí trvalkový záhon jistě patří k jedněm z nejhezčích partiím zahrady, a pokud se vyberou vhodné rostliny, pak není problém aby kvetl již od časného jara do pozdního podzimu.

Jak už název ´trvalky´ napovídá, jde o rostliny vytrvalé a občas používané jméno pereny je přímo odvozeno od latinského perennis – vytrvalý. Jde tedy o byliny, které vydrží na stanovišti řadu let. Samozřejmě pokud jsou vysazeny v optimálních podmínkách. Právě vytrvalost, a zejména to, že mohou pravidelně po řadu let nakvétat a přinášet semena je hlavní rozdíl mezi trvalkami a letničkami. Období nepříznivé pro vegetaci, v našich podmínkách tedy zimu, přečkávají trvalky díky svým podzemním orgánům – kořenům, oddenkům, hlízám či cibulím. Nadzemní část u většiny druhů na podzim odumírá. V přírodě se s trvalkami setkáme na nejrůznějších stanovištích, najdeme mezi nimi mnoho horských rostlin – známých skalniček. Dále rostliny evropských či asijských luk s dostatkem vláhy, rostliny severoamerických prérií, rostliny stepních oblastí jižní Evropy, Asie a Středomoří s nedostatkem vláhy v letních měsících. Nesmí samozřejmě chybět vlhkomilné a stínomilné rostliny a rovněž druhy mokřadní, rostoucí na velmi vlhkých, podmáčených stanovištích. Je tedy zřejmé, že nároky trvalek na pěstování mohou být velmi různé a je potřeba alespoň základní požadavky rostlin respektovat, a to zejména při osazování trvalkových záhonů, či vytváření větších skupin rostlin, kde dochází ke kombinaci více druhů a odrůd trvalek. Především je potřeba zohlednit nároky na světlo a vlhkost půdy, důležitou roli hrají i velikost rostlin a doba kvetení. Ideální je samozřejmě vytvoření takového trvalkového záhonu, který kvete po celou dobu vegetace.

Zalozeni a pece o zahon

Před výsadbou záhonu, resp. ještě před pořízením rostlin je potřeba si uvědomit kolik druhů a rovněž kolik kusů budeme potřebovat. Trvalky poměrně rychle rostou a při hustém sponu dokáží velmi rychle zaplnit prostor, což ovšem může být spíše na škodu. Přehuštěný záhon rychle stárne a bývá nutné ho dříve obnovit. U nižších druhů, které pomaleji rostou stačí spon 20-30cm, vyšší a rychleji rostoucí druhy, které tvoří i větší masu listové hmoty můžeme bez obav sázet na vzdálenost 40-50 (60)cm. Je nutné pamatovat na to, že i přesto, že záhon sázíme z vytrvalých druhů, nelze počítat s tím, že tak, jak rostliny vysázíme, vydrží na záhonu třeba 10 nebo dokonce i více let. To v naprosté většině případů není pravdu, „životnost“ trvalkového záhonu se pohybuje v řádech let. Většinou po 4-6 letech je potřeba do záhonu zasáhnout, některé rostliny zmladit, jiné omezit či vysadit úplně znovu. I mezi trvalkami se naleznou druhy které jsou spíše krátkověké (kopretiny, odrůdy krásnoočka velkokvětého, kokardy), které často již po 2-3 letech ze záhonu mizí. Jiné druhy jsou spolehlivě dlouhověké a klidně vydrží i deset či více let a jejich životnost bývá limitována spíše prostorem, kam se mohou rozrůstat. Signálem pro to, že je potřeba záhon zmladit a rostliny přesadit může být např. stárnutí trsů. To poznáme tak, že střed trsu např. vytrvalých aster je nápadně nižší a rostliny drobnější, méně nakvétající apd., naopak při okraji trsu jsou rostliny bujně zelené a kvetou bez problémů. Je to signálem toho, že uvnitř trsu už chybí živiny a životní prostor vůbec. To, kolik let nám záhon vydrží, závisí právě na zvolených rostlinách, na hustotě výsadby, na půdních podmínkách a výživě a rovněž na dostatku vody.

Další důležitou věcí je i výškové proporce záhonu. Nízké, drobnější trvalky a druhy s plazivým růstem sázíme vždy k okraji záhonu. Středně vysoké odrůdy pak za ně a nejvyšší rostliny pak doprostřed (pokud záhon pozorujeme ze všech stran) nebo dozadu (pokud je třeba před domem, či nějakou zdí apd.). Optimální doba pro sázení trvalek je jaro nebo časné léto. Rostliny sázené v tuto dobu dobře zakoření a lépe přečkávají zimu než trvalky sázené na podzim. Záleží samozřejmě i na tom, zda máme rostliny napěstované v kontejnerech nebo je získáme prostokořenné. Rostliny v květináčích můžeme sázet takřka celou vegetaci, od časného jara do relativně pozdního podzimu (zhruba do konce října). Prostokořenné rostliny z volné půdy pak sázíme na jaře a pak až koncem léta a počátkem podzimu podle počasí tak do poloviny října. Do zimy by ještě měly zakořenit.

Ošetřování trvalek na stanovišti je relativně nenáročné. Důležité je zvolit vhodnou polohu dle druhu rostlin (slunce/polostín, dostatek vláhy/sušší půda). Většině trvalek vyhovuje normální zahradní zem s dostatkem živit, popř. ornice obohacená kompostem. Některým druhům (např. Primula, Hosta, Astilbe) prospěje přidání rašelinového substrátu. Před začátkem vegetace je vhodné přihnojení trvalek některým hnojivem ze základními živinami (dusík, draslík, fosfor) popřípadě i s obsahem dalších živin (hořčík, vápník). Během vegetace je vhodné odstraňovat odkvetlé květy, což může u řady druhů podpořit další nakvétání či vést přímo k opakování kvetení, tzv. remontování. Dobře remontuje např. Delphinium nebo Salvia nemorosa. Vhodné je i odstraňování nemocných či patogeny napadených částí rostlin. V některých případech může pomoci i chemická ochrana, např. proti houbových chorobách jako je padlí na Phlox paniculata, Monarda, Aster novi-belgii. Se škůdců se mohou nejčastěji vyskytovat mšice. Výběr chemických prostředků je poměrně široký a často se mění, je tedy vhodné konzultovat vhodnost konkrétních přípravků v odborné prodejně. Pokud to dovoluje hustota výsadby, je během vegetace vhodná okopávka a prokypření půdy a samozřejmě je nutné odstraňování plevelů, zejména vytrvalých. Na podzim, po skončení vegetace je potřeba ostříhat odumřelou nadzemní část rostlin a u většiny druhů neuškodí zimní přikrývka z chvojí nebo zasypání rostlin tenkou vrstvou rašeliny (Monarda). Některé druhy (např. Penstemon, Gaura, Lobelia) mohou během zimy vymrznout, tyto je pak potřeba zakrýt zvlášť důkladně a lépe je mít vždy alespoň jednu rostlinu ve studeném skleníku při cca 5°C pro opětné namnožení na jaře.

Příklady kombinací trvalek na záhonech:

1) trvalky pro záhon na plném slunci při zajištění dostatku vláhy: Aster novae-angliae, Aster novi-belgii, Delphinium, Monarda, Phlox paniculata, Penstemon, Erigeron, Helenium, Heliopsis, Rudbeckia, Chrysanthemum, Geranium pratense, Lobelia

2) trvalky pro záhon na plném slunci s nepravidelnou závlahou snášející sucho: Papaver orientale, Hemerocallis, Geranium x cantabrigiense, Geranium dalmaticum, Geranium sanquineum, Platycodon grandiflorum, Gypsophilla repens, Gypsophilla paniculata, Veronica incana, Salvia lyrata, Eryngium, Aster linosyris, Aster amellus, Phlox subulata, Helianthemum, Pulsatilla, Achillea, Acanthus, Festuca, Helictotrichon

3) trvalky pro záhon v polostínu-stínu při zajištění dostatku vláhy: Heuchera, Tiarella, Hosta, Anemone japonica, Astilbe, Epimedium, Lamium maculatum, Geranium wlassowianum, Geranium phaeum, Geranium x oxonianum, Primula vulgaris, Primula elatior, Polygonatum, Aruncus, Viola

4) trvalky snášející přechodný nedostatek vláhy a polostínu: Geranium macrorrhizum, Vinca minor, Vinca major, Iberis sempervirens, Geranium x cantabrigiense

5) trvalky s velmi vysokým nárokem na půdní vláhu (podmáčené půdy) a slunné či polostinné stanoviště: Caltha palustris, Iris pseudacorus, Ligularia, Lythrum salicaria, Trollius, Primula japonica, Primula bulleyana, Primula chungensis, Primula florindae, Carex morrowii

 

Příklady trvalek dle doby květu:

Předjaří Hepatica nobilis, Corydalis cava, Caltha palustris, Eranthys hyemalis, Helleborus niger, Primula acaulis, Primula rosea
Jaro Adonis vernalis, Convallaria majalis, Ajuga reptans, Doronicum, Epimedium, Geum, Iberis sempervirens, Myosotis, Omphalodes verna, Phlox subulata, Primula, Pulmonaria, Papaver orientale, Iris
Konec jara/léto Achillea, Aquilegia, Armeria, Campanula, Delphinium, Hemerocallis, Geranium, Dianthus, Iris, Paeonia, Papaver orientale, Polemonium, Trollius, Salvia
Plné léto Achillea, Aquilegia, Campanula, Dianthus, Phlox paniculata, Helenium, Monarda, Erigeron, Lobelia, Penstemon, Hemerocallis, Salvia, Nepeta, Gaura, Echinops, Echinacea, Rudbeckia, Platycodon, Veronica, Delphinium, Heliopsis, Solidago, Salvia
Konec léta/podzim Solidago, Helenium, Anemone japonica, Aster linosyris, Aster amellus, Aster novae-angliae, Aster novi belgii, Leucanthemum serotinum, Boltonia asteroides, Helianthus, Chrysanthemum, Sedum telephium

 

Rostliny bychom měli získat či koupit od renovovaných pěstitelů. Vhodnější jsou rostliny od domácích producentů, které jsou vyzkoušeny v našich podmínkách a mají menší problém ze zimovzdorností. Zahraniční importy často bývají ve velmi lehkých substrátech, které přesychají a pokud se rostliny hned nevysází a trochu se na ně „pozapomene“ pak snadnou zaschnout. Nejisté může být i někdy i zimování, kdy odrůdy vzniklé v oblastech s mírnějším klimatem nemusí být v našich podmínkách spolehlivě zimovzdorné.

Článek byl zveřejněn na webu Spolku českých perenářů s laskavým svolením redakce časopisu Zahrádkář.

Zanechte komentář

© 2017

Podle původního grafického návrhu Lukáše Němce vytvořil WeDesIn