Translation

Veronica prostrata 'Blauspiegel'

2019
Baptisia

Veronica prostrata 'Blauspiegel'

2018
Astrantia

Veronica prostrata 'Blauspiegel'

2017
Geranium

Veronica prostrata 'Blauspiegel'

2016
Veronicastrum

Phlox trvalka sezony

2015
Phlox

Phlox trvalka sezony

2014
Salvia

Aster trvalka sezony

2013
Aster

Nepeta trvalka sezony

2012
Nepeta

Campanula trvalka sezony

2011
Campanula

Helenium  trvalka sezony

2010
Helenium

Echinacea  trvalka sezony

2009
Echinacea

Veronica prostrata 'Blauspiegel'

2008
Leucanthemum

Veronica prostrata 'Blauspiegel'

2007
Veronica

previous arrow
next arrow
Slider

Asclepias

Klejichy (Asclepias) (Asclepiadaceae) nepatří k příliš často pěstovaným trvalkám, což je škoda, protože na podmínky v kultuře nejsou příliš náročné a z minimum péče se odvděčí exotickou krásou svého habitu i zajímavým květenstvím. Název je odvozen od jména jednoho z největších lékařů starověku, Asklépia z Thessaly.

Jde o vytrvalé byliny s dřevnatějící bází s několika přímými lodyhami vyrůstajícími z plazivého oddenku. Listy jsou vstřícné, v přeslenu, vzácně střídavé. Květy v terminálních či úžlabních květenstvích či jednotlivé. Koruna je bílá, žlutooranžová, růžová, červená nebo zelenavá s velmi krátkou korunní trubkou. Plodem je vejcovitý měchýřek. Asi 100 druhů je domovem s Americe. Květy jsou opylovány hmyzem, semena se šíří větrem. Typické jsou mléčnicemi, při poranění silně roní bílé mléko s obsahem jedovatých glykosidů a alkaloidů. Může způsobovat podráždění kůže. Rostliny našly své uplatnění i v lékařství a farmakologii. Jejich používání jako léčivých rostlin ale určitě nelze pro obsah jedovatých látek doporučit amatérským pěstitelům.

Na původních stanovištích rostou rostliny často v oblastech s relativním nedostatkem vody a jsou proto dobře přizpůsobené sušším obdobím během roku. Lze se s nimi setkat v polopouštích oblastech JZ USA, travnatých společenstvech i v ve společenstvech křovin či světlých lesích. Řada druhů je plně mrazuvzdorná i zimovzdorná a dá se vcelku bez problémů pěstovat v našich podmínkách. V kultuře dávají přednost stanovištím na plném slunci, humózní, ale velmi dobře drenážované půdě (mohou hůře snášet přetrvávající zimní vlhko), jsou zcela nenáročné na závlahu a víceméně během celé vegetace jim postačí přirozené srážky. Velmi dobře snáší jižní expozici. Nakvétají většinou koncem léta a květy jsou hojně navštěvovány hmyzem a zejména motýly. Elami atraktivní jsou i plody v podobě nafouklých měchýřků, v době zrání uvolňují množství semen na dlouhém chmýří. Semena lze vysévat v předjaří, většině druhů svědčí 3-5 týdenní stratifikace při 4°C. Mimo výsev semen je možné rostliny dělit na začátku vegetace, na každé oddělené části oddenku musí zůstat alespoň jeden pupen.

Asi nejčastěji se lze setkat s klejichou hlíznatou (Asclepias tuberosa) s velmi nápadnými, svítivě oranžovými květy. Mimo botanický druh se pěstuje i žlutokvětý kultivar 'Hello Yellow'. V kultuře kvete od července do září. Roste i kvete zcela bez problémů. Dorůstá kolem 60-90 cm výšky. V přírodě osidluje suchá, travnatá stanoviště severní Ameriky. Mrazuvzdorný do -20°C.

Asclepias tuberosa

Asclepias tuberosa

Velmi ozdobným druhem je i Asclepias incarnata s nachově růžovými květy. Kvete v létě. Jako jeden z mála dává přednost trochu vlhčím stanovištím, nicméně dobře drenážovaným. Vcelku dobře ale snáší i přísušek. Dorůstá až do 100 cm (dle stanoviště). Pěstuje se i kultivar s čistě bílými květy 'Ice Ballet'. Jeho nároky jsou stejné. Je uváděna mrazuvzdornost do -25°C.

Asclepias speciosa je poměrně robustní druh, který se dokáže relativně rychle rozrůstat podzemními oddenky a je potřeba ho „hlídat“. Dorůstá výšky 100-120 cm a nakvétá velkými květenstvími světle nachových kvítku. Listy jsou velké, vstřícně postavené, jednoduché a celé mírně plstnaté.

Velmi zajímavých druhem je i Asclepias verticilata s bílými, či mírně nazelenalými kvítky. Rostlina je nápadná i velmi jemným habitem. Na stonku je množství úzkých, téměř čárkovitých listů uspořádaných v přeslenech po 3-4. Tento druh patří k těm nižším, dorůstá výšky kolem 60cm. Nakvétá v červenci. Dobře snáší písčitou, kaménkatou půdu, sucho a plné slunce. V přírodě dává přednost travnatým společenstvům, roste např. v oblasti Velkých plání.

Asclepias curassavica kvete podobně jako A. tuberosa, není ale spolehlivě zimovzdorný a spíše se pěstuje pro řez květů.

K dalším mrazuvzdorným druhů patří např. A. hallii, A. brachystephana, A. cryptoceras, A. cutleri, A.erosa, A. hypoleuca, A. subulata, druhy jako A. viridiflora a A. asperula zaujmou svými téměř zelenými květy.

Klejichy si díky svému exotickému vzhledu, zajímavým květům a minimálním požadavkům v kultuře jistě zaslouží více pozornosti. Jejich velkou výhodou je to, že se téměř obejdou bez doplňkové zálivky a mohou tedy najít široké uplatnění v zahradách, kde se počítá zejména se suchomilnými rostlinami.

Článek byl zveřejněn na webu Spolku českých perenářů s laskavým svolením redakce časopisu Zahrádkář.

Zanechte komentář