Trvalka sezony

Rostoucí obliba přírodních zahrad směřuje pozornost pěstitelů trvalek na rostliny s jemnější rozvolněnou texturou, s méně nápadným kvetením. Podpořila tak i hojnější využívání krvavců ve výsadbách. Rod Sanguisorba (čeleď Rosaceae) je v mírném pásu Euroasie a Severní Ameriky zastoupen asi 30 druhy. Významné jsou i z hlediska další selekce zahradních variet: S. officinalis (Euroasie), S. tenuifolia, S. obtusa (oba Japonsko), S. hakusanensis (Japonsko, Korea), S. canadensis (SV Sev. Ameriky), S. menziesii (SZ Sev. Ameriky, Aljaška). V české flóře máme dva …

Škornice (Epimedium) skrývají distingovanou krásu, která si v posledních letech podmaňuje stále více obdivovatelů nejen z řad zahradníků. Jejich jemné elegantní květy na tenkých drátkovitých stoncích mohou mít barvy od čistě bílé, přes pudrově růžovou, pastelově fialkovou až po bronzovou a různé odstíny žluté. Škornice však přináší efekt nejen na jaře v období kvetení, ale také při rašení listů koncem zimy a na podzim, kdy má většina opadavých druhů zajímavé zbarvení (například Epimedium grandiflorum, E. × rubrum, …

Čemeřice, z čeledi Ranunculaceae – pryskyřníkovité, jsou v zahradách známé a užívané poměrně dlouhou dobu. Čemeřici černou (Helleborus niger) jako první známý druh popsal C. Linné v roce 1753. Zejména je to dáno jejich časným a nápadným kvetením, kterým poutají pozornost již v zimních měsících.

Rod zahrnuje více než 20 druhů, které se často botanicky od sebe složitě odlišují. Původní rozšíření zahrnuje jižní a střední Evropu, přes Balkán do Turecka až na Kavkaz, rostou …

Rod Persicaria můžeme v trvalkových kompozicích vidět v poslední době častěji a častěji. Oblíbeným se stal zejména pro dlouhou dobu kvetení, bujný růst, bezproblémové pěstování (obvykle netrpí žádnými chorobami ani škůdci) a přizpůsobivost. Pomalu se mění pohled na rdesno jako neúmorný plevel, ačkoli obezřetnost je na místě. Několik druhů rodu Persicaria opravdu může být na obtíž až lehce invazní – například Persicaria polystachya (syn. Persicaria wallichii), ale většina zahradních kultivarů je šlechtěna s ohledem na neinvaznost.

Persicaria affinis Daajeling Red

Z druhově bohatého rodu Anemone (čeleď Ranunculaceae,
okolo 120 druhů) patří skupina na podzim kvetoucích sasanek mezi
nejatraktivnější zahradní trvalky tohoto období. Jsou to poměrně vzrůstné, trsnaté
rostliny s výškou od 0,6 až 1,5 m, které se ze svazčitých kořenů, prostřednictvím
podzemních výběžků, rozrůstají dále do větších porostů. Od poloviny léta pak
z přízemních růžic, dlouze řapíkatých, dělených listů vyrůstají květonosné
lodyhy.  Ty nesou výrazné, velké květy
v bílých, růžových a karmínových odstínech, které postupně nakvétají až do

Dračíky, oblíbené pro své bohaté kvetení, tvoří početnou skupinu zahradních trvalek. Původní druhy (v přírodě je jich okolo 270) pěstované v kultuře pochází z různých biotopů Sev. Ameriky, jako jsou travnaté prérie, světlé lesy, ale také polopouště i alpinské polohy. Rozmanitost pěstovaných dračíků se snahami zahradních šlechtitelů rozrostla od druhé pol. 19. stol. o řadu nových kultivarů.

Habitem se jedná o nízké až středně vzrůstné vytrvalé byliny nebo polo-stálezelené keříky se …

Jedná se o druhově málo početný rod vytrvalých bylin, jehož většina nástupců roste ve východních částech Spojených států amerických. Po jednom druhu se dále vyskytuje ve východním Středomoří a ve východní Asii. Amsonie se botanicky řadí do čeledi toješťovité (Apocynaceae), která v naší české květeně má jen ojedinělé zastoupení (nejznámější je brčál barvínek – Vinca minor).

Asi 20 druhů baptísií (Baptisia) pochází z prérijních společenstev východních oblastí Severní Ameriky. Do domácího zahradnického a zahrádkářského povědomí se baptísie začaly dostávat zhruba na přelomu tisíciletí. Nicméně stále patří mezi trvalky, které nejsou na zahradách k vidění tak často, jak by si zasloužily. Jde o trsnatě rostoucí rostliny se vzpřímenými či polovzpřímenými stonky, zakončenými nápadnými květenstvími. Jejich hlavní výhodou je značná odolnost suchu a především dlouhověkost. Pokud se jim na zvoleném stanovišti daří, pak …

Jarmanky (Astrantia) patří do příbuzenstva rostlin miříkovitých (Apiaceae), stejně jako např. známé zeleniny mrkev, celer nebo petržel. Jedná se ale o vytrvalé okrasné rostliny, vhodné do nejrůznějších typů zahrad. Bohužel ale nepatří zrovna mezi trvalky, které by byly často k vidění. Přitom jde o rostliny nenáročné, zajímavé a známé mimo jiné i z naší přírody. Právě i větší propagace těchto relativně méně známých rostlin byl jeden z důvodů, proč byly jarmanky vybrány členy Českého …

Kakosty (Geranium) jsou neobyčejně plastické byliny s širokou možností použití na zahradách, v parcích či jiných sadovnických realizacích. Tato variabilita je dána jejich různorodým výskytem v přírodě, kde nalezneme druhy mírně vlhkých evropských a asijských luk (G. pratense, G. wlassovianum, G. platypetalum), rostliny sušších a jižních strání a skalisek, milujících dostatek slunce (G. sanguineum, G. dalmaticum, G. cinereum), druhy stinných kamenitých svahů či lesních suťovišť (G. macrorrhizum), či rostliny příbřežních až mokřadních stanovišť (G. phaeum, …