2017: Geranium (kakosty)

Kakosty (Geranium) jsou neobyčejně plastické byliny s širokou možností použití na zahradách, v parcích či jiných sadovnických realizacích. Tato variabilita je dána jejich různorodým výskytem v přírodě, kde nalezneme druhy mírně vlhkých evropských a asijských luk (G. pratense, G. wlassovianum, G. platypetalum), rostliny sušších a jižních strání a skalisek, milujících dostatek slunce (G. sanguineum, G. dalmaticum, G. cinereum), druhy stinných kamenitých svahů či lesních suťovišť (G. macrorrhizum), či rostliny příbřežních až mokřadních stanovišť (G. phaeum, G. palustre) a najdou se dokonce i druhy, které přežívají období horkého a suchého středomořského léta v podobě podzemní hlízky (G. tuberosum).

Uplatnění kakostů v zahradách úzce souvisí s podmínkami, ve kterých rostou v přírodě. Kakosty se neobyčejně dobře hodí pro skupinové výsadby do přírodně ale i moderně pojatých zahrad, na záhony, do podrostu stromů, kde některé snesou i tzv. suchý stín, který naprosté většině rostlin nevyhovuje. Najde se také řada druhů do skalek a menších zahradních partií, na plné slunce nebo naopak do polostínu. Některé druhy lze dobře použít i jako náhradu trávníku. Naprostá většina druhů i kultivarů kakostů květe počátkem léta (červen) a kvetení neopakují. Existuje ovšem i několik výjimečných odrůd, které dokážou kvést od června až do října. Typickým, a snad již i klasickým příkladem takových je kultivar 'Rozanne', který v současné době patří mezi jeden z nejoblíbenějších.

Množení kakostů

Botanické druhy lze množit výsevem semen v zimním období nebo v předjaří. Kultivary pak množíme převážně vegetativně aby byla zajištěna jejich pravost. U druhů s přízemními oddenky
(G. macrorrhizum, G. × cantabrigiense) jde velmi dobře uplatnit řízkování. Pokud je k dispozici množárna, pak lze rostliny řízkovat takřka během celého roku. U druhů, které tvoří spíše přízemní růžice a přisazují odnože (G. pratense, G. phaeum) je vhodné dělení rostlin buď na jaře nebo v létě po odkvětu.

Choroby a škůdci

Kakosty chorobami téměř netrpí, a pokud, tak jen nevýrazně. V létě nebo s blížícím se podzimem může objevit padlí, jako bělavý povlak na listech. Ze škůdců se může vyskytnout lalokonosec (Otiorhynchus sulcatus), jehož larvy ožírají kořenové krčky. Větší škody může napáchat jen v rozsáhlejších výsadbách a ve školkách v hrnkové kultuře. Zde je možná biologická ochrana parazitickými hlísticemi rodu Heterorhabditis. Při předpěstování či množení ve skleníku a pařeništi se mohou objevit molice, mšice či jiný savý hmyz.