Rod Monarda, známý pod českým názvem zavinutka, je původem domácí v severní Americe, kde roste asi ve dvaceti druzích. Patří do čeledi hluchavkovitých, Lamiaceae, a zahrnuje jak jednoleté, tak i vytrvalé byliny. Nápadné a velice dekorativní květy jsou dvoupyské, trubkovité, uspořádané v hlávkovitých květenstvích, kterých je často několik nad sebou. Květy jsou podepřeny velkými a často výrazně zbarvenými listeny, jež se podílejí na celkovém vzhledu soukvětí. Vytrvalé druhy se rozrůstají a přezimují podzemními výběžky. Celé rostliny jsou výrazně aromatické.
Z druhů patří k neznámějším zavinutka podvojná, Monarda didyma, s nápadně červeně zbarvenými květy, pocházející z východní části severní Ameriky. Protože ve své domovině roste na vlhčích stanovištích, mají původní druh i z něho pocházející hybridy vyšší nároky na vodu.
Neméně významná je také zavinutka trubkovitá, Monarda fistulosa, jejíž barva květů se pohybuje od světle růžové po tmavě purpurovou. V porovnání s předchozím druhem snáší i sušší podmínky.
V současnosti se pěstují zejména hybridní odrůdy pocházející z křížení M. didyma a M. fistulosa. Odrůd jsou desítky, barevné spektrum zasahuje od bílé přes růžovou, červenou až po tmavě purpurovou, výška se pohybuje mezi 50 a 100 cm.
Základním cílem šlechtitelů je získání odrůd rezistentních k padlí. K nejnovějším kultivarům patří růžovofialová 'Petite Delight' – neobvyklá svou výškou – měří pouze 25-30 cm!
Často se však setkáme také s botanickými druhy a to nejen v botanických zahradách, ale také ve sbírkách léčivých rostlin, v parcích a nověji i v zahrádkách. Některé původní druhy za šlechtěnými odrůdami půvabem a krásou ani v nejmenším nezaostávají – např. Monarda fistulosa var. menthifolia (syn. Monarda menthifolia).
Zavinutky se množí zejména vegetativně – dělením nebo řízkováním. Pro dělení je ideální termín na jaře krátce po tom, co výhony začnou rašit. Pro řízkování je nejlepší duben až květen, vhodné jsou vrcholové nebo stonkové řízky s délkou 3-4 cm, jako řízkovací substrát se hodí směs rašeliny a perlitu nebo čistý perlit. Řízky zakořeňují velice rychle a ochotně už během několika dnů.
Čisté botanické druhy lze s úspěchem pěstovat také ze semen, které jsou poměrně drobné, proto se zasypávají jen slabou vrstvou zeminy. Klíčí rychle a spolehlivě nejlépe při teplotách kolem 20°C.
Monarda 'Gardenview Scarlet'
Zavinutky se hodí na slunce i do polostínu, vyžadují vlhčí, nebo aspoň ne příliš vysychavou půdu s dostatkem živin a pravidelnou zálivku.
Jedním z problémů pěstování je časté napadání rostlin padlím, jež může v některých letech způsobit opad listů na celých rostlinách. Ty pak vypadají na záhonech nehezky. Kromě použití chemických přípravků je vhodné předcházet šíření padlí prevencí – odstraňováním opadaných napadených listů z okolí rostlin. To pomáhá snížit riziko napadení a omezit šíření nemoci v následujících letech.
Protože krátké podzemní výhonky zavinutek rostou velice mělce pod zemí, často během zimy při výskytu silnějších mrazů, zejména bez sněhové pokrývky, vymrzají. Proto se na podzim doporučuje zasypávání trsů asi 3 cm vrstvou rašeliny, kterou je nutno na jaře ještě před silnějším rašením odstranit, aby nedocházelo k jejímu hromadění na bázi.
Po odkvětu zůstanou na rostlinách výhony s přesleny zajímavých soukvětí. U některých odrůd působí velice dekorativně, lze je usušit a použít do aranžmá nebo také ponechat na záhonech, kde vypadají hezky i v zimě. Pokud jsou však rostliny silněji napadeny padlím, je vhodnější je po odkvětu sestříhat.
Hodí se zejména jako skupinové rostliny do kombinovaných trvalkových záhonů. Výtečně se doplňují s velkokvětými bílými kopretinami (Leucanthemum maximum), vyššími plamenkami (Phlox), janebami (Heliopsis), zápleváky (Helenium), velice hezky působí také mezi vyššími travami (např. Mollinia altissima, Panicum virgatum).
Zavinutky kvetou v první polovině léta, proto je třeba již při výsadbě navrhovat záhony tak, aby nekvetoucí místa později zakryly jiné rostliny, kvetoucí později. Kromě toho, že jsou zavinutky velice atraktivní a poutají pozornost kolemjdoucích, lákají také včely a motýly.
Článek byl zveřejněn na webu Spolku českých perenářů s laskavým svolením redakce časopisu Zahrádkář.