Tradescantia – podeňka

Vytrvalé podeňky neboli tradeskancie (Tradescantia) z čeledi Commelinaceae patří v našich zahradách doposud k méně známým trvalkám. I když jde, zvláště v detailním pohledu, o skutečné skvosty, jsou v zahradách často neprávem opomíjeny.

Ve venkovních podmínkách se jako trvalky pěstují zejména hybridní odrůdy, které dnes řadíme k Tradescantia × andersoniana. Jedná se o křížence Tradescantia virginiana s dalšími druhy (všechny jsou původní v Severní Americe). Ve starší literatuře se můžeme setkat se začleněním odrůd k již zmíněnému druhu T. virginiana, od původního druhu se však liší většími květy často nápadných barev a také významně prodlouženou dobou kvetení. Z botanických druhů se pěstuje T. brevicaulis s nápadně purpurově zbarvenými květy.

Rostliny bohatě kvetou, výška trsů se pohybuje mezi 40 a 50 cm. Květy zajímavého tvaru o průměru až 3 cm kvetou pouze jeden den, každý den však rozkvétají další. Objevují se na rostlinách od června do září a hezky kontrastují s úzkými trávovitými listy.

Pokud si chcete vychutnat krásu květů v detailu, rozhodně nečekejte do večera. Květy rozkvétají ráno a jsou krásné během dopoledne, špatně však snášejí přímé slunce, během horkého slunečného odpoledne jich najdeme na rostlinách jen velmi málo.

Donedávna bylo v sortimentu pouze několik barevných variet, s intenzivnějším šlechtěním se započalo až ve druhé polovině 20. století (zejména na jeho konci). Barevná škála hybridů se dnes pohybuje od bílé přes růžovou a karmínovou až po tmavě fialovou, časté jsou i vícebarevné. Objevují se také plnokvěté odrůdy ('Caerulea Plena'), novinkou jsou hybridy se žlutými listy ('Sweet Kate', 'Blue and Gold', 'Chedglow'), které však ve srovnání s ostatními odrůdami slaběji rostou.

Rozmnožování je velice snadné, u odrůd se používá téměř výhradně vegetativní množení dělením trsů. Ideální je jarní nebo podzimní dělení, lze je však množit téměř během celé vegetace. Při pozdějším dělení, jakmile rostliny mají hodně zelené hmoty, vyžadují po rozdělení radikální sestřihnutí, po kterém velice dobře obrůstají.

Obecně patří podeňky k nenáročným trvalkám. Nejlépe se jim daří ve vlhké půdě na slunci, pokud je však pravidelně zavlažujeme, dobře rostou i v sušších půdách. Snášejí i polostín, kde velice dobře rostou, ale méně kvetou. I když se jim nejlépe daří ve vlhkých půdách, přílišné přemokření v zimním období jim vadí. Zimovzdornost je velice dobrá, rostliny snesou i pokles teplot k -20°C.

Tradescantia andersoniana

Snad největším problémem těchto hezkých a jinak nenáročných trvalek je jejich sklon k vysemeňování. Rostliny kvetou dlouho a na jedné rostlině najdeme současně spousty květů a dozrávajících semen. Seřezávání odkvetlých stonků je téměř nemožné, protože s dozrávajícími semeny bychom současně odstranili také květy. „Hlídání“ semenáčků je však nezbytné pro udržení pravosti odrůd. Pokud to neděláme, po několika letech najdeme na záhonech směs různých barev a tvarů květů. Právě díky problémům s vysemeňováním a kvůli nutnosti odstraňování semenáčků, které je obtížné uhlídat zejména uvnitř trsů, jsou tradeskancie v mnoha zahradnictvích vyřazeny ze sortimentu.

Podeňky se používají jako skupinové trvalky, často jsou vysazovány k jezírkům a na okraje vodních ploch. Používají se také do výsadeb přírodního charakteru (v tomto případě sáhneme spíše po odrůdách bližších původním druhům nebo přímo po botanických druzích).

Ve výsadbách je lze kombinovat s dalšími druhy podobných nároků – například s druhy z rodu Lysimachia, Polemonium, Heuchera, Monarda, s některými druhy zvonků (Campanula), kakostů (Geranium), v zastíněných partiích také s čechravami (Astilbe) nebo bohyškami (Hosta).

Článek byl zveřejněn na webu Spolku českých perenářů s laskavým svolením redakce časopisu Zahrádkář.