Co je to trend?
Trend je módní tendence, směr, kterým se vývoj něčeho ubírá. Trendy jsou pozorovatelné, ale jen obtížně měřitelné. Jejich další průběh lze většinou jen zhruba odhadnout, avšak jen částečně ovlivnit. Výzkum trendů se zabývá pozorováním a předpovědí trendů v chování nebo u produktů. Nositel nového trendu je tzv. Trendsetter. Trendy jsou ovlivňovatelné reklamou a trendsettery a mají rozhodující vliv na konzumní chování spotřebitelů nebo upřednostňování určitých módních ukazatelů v oblasti sociální a volného času. Megatrend je obzvlášť hluboko zasahující a dlouhodobou změnu způsobující trend, ve společenských či technologických změnách.
(volný překlad z www.wikipedia.com)
Jaký vliv mají trendy na náš obor ?
Výzkum trendů se jen těžko zabývá tím, jsou-li trvalky všeobecným společenským trendem. Avšak výsledky těchto výzkumů mohou napovědět, co je či se právě stává trendem, módou, a z toho vyvodit závěry, jaký styl bude u zákazníků zítra upřednostňován a na tyto jejich (mnohdy podvědomé) potřeby či očekávání být připraven, ať již při volbě struktur nebo barev či výběru nových druhů rostlin do výroby.
Jsou pereny/trvalky trendem?
Dle mého názoru lze v posledních letech ve srovnání k minulému desetiletí v různých zemích na různých úrovních i druzích zakázek jasně trend používání trvalek pozorovat. Jakým směrem se tento trend vydá záleží tedy i na nás, cítíme-li se nějakým způsobem s trvalkami svázáni a budeme jejich použití aktivně podporovat, vznikne z něj třeba „megatrend“?
Jaké jsou trendy používání peren v současných kompozicích?
- Trvalkové směsi pro veřejnou (i jinou) zeleň – trend z Německa (www.stauden.de),výsledek výzkumných prací různých odborných institucí. Vznikl hlavně z potřeby alternativy k finančně nákladným letničkám, z potřeby více diverzity, atraktivity a barvy v městské zeleni,ale také jako pomůcka ulehčující náročné a ´háklivé´ projektování s trvalkami a následnou péči (resp. způsob péče je část konceptu).
Výběr sortimentu ve směsi vychází vždy ze stejného tzv. stanovištního okruhu (dle Prof. Siebers). Konceptem jsou skupiny různých trvalek, spíše dle způsobu ekologické strategie rozšiřování se (Grime 1979), a jejich funkce ve směsi. Principem směsi je připuštění dynamiky, a jedním z cílů je estetický celkový vzhled plochy v průběhu celého roku a ne dlouhověkost jednotlivých druhů či dokonce jedinců.
- Trvalkové výsadby v historickém kontextu – rekonstrukci, regeneraci apod. se vracejí opět do úprav. Znalost původně používaných taxonů, jejich dostupnost, vytrvalost, detailní uspořádání výsadeb, či vhodných alternativ je vzácným know-how.
- Přírodě blízké či podobné kompozice (definice?) – ostrá hranice mezi používáním buď domácích anebo šlechtěných druhů se stává propustnou. Což na jednu stranu znamená opatrnost, ať už s neznámým potenciálem invazivity či velkou míru citu pro situaci. Ale otevírá se také obrovská škála možností, kombinací, překvapení. A zajisté i témata pro diskuze.
- Aspektové kompozice (např. Heiner Luz BUGA Muenchen 06). Cílem je tvorba konkrétních výrazných estetických aspektů během roku. Koncept výsadby je směs jednotlivců, v procentuálních poměrech. Výhodou jsou velkoplošné efekty, působení celku brzy po výsadbě, efektivita při výsadbě. A také eliminace nefungování komposice při výpadku některých druhů. Zapotřebí je však tak jako tak velká znalost a nové sestavení sortimentu pro každou situaci.
- Soukromá zeleň -reprezentace. Zájem o zajímavé, neobvyklé či někdy i nápadné rostliny nabývá opět na významu. Nároky ale i možnosti společnosti na produkty trhu všeobecně stále stoupají a nezastaví se ani před naším oborem.
- Soukromá zeleň – (noví) sběratelé, milovníci. Se solventností společnosti se přesunuje i těžiště zájmů, oblast investic, či způsob trávení volného času.
- Soukromá zeleň – trvalkové balíčky . Tématicky, mnohdy i na dobírku (jarní, vonné atd.)
- Soukromá zeleň – romantika.
- Nárok na kvalitu produktu -servis, informace, poradenství, kvalita materiálu – vitalita, množení, původ, bio atd. se jistě jednou odrazí i v nárocích zákazníků na naší práci a produkty.
Majitelé a majitelky chalup o svých dovolených zavítají do cottage garden. Kde najdou dnes v době výsadby neobvyklé pivoňky, anglické růže či cibulky Rembrandtových tulipánů?
Využití dlouhověkých peren v současných kompozicích?
Ve všech výše jmenovaném pokusu o formulování možných trendů mají dlouhověké trvalky neoddiskutovatelně své opodstatnění. Pojem ´dlouhověkost´ u trvalek však není jednoduše definovatelný, kvantifikovatelný, či najisto opakovatelný. Otázkou je vždy – co a v jakém časovém horizontu je cílem projektu či záměru.
Co ovlivňuje dlouhověkost peren?
Dlouhověkost (měřena cílem projektu či záměru) je jistě do značné míry genetická danost. Pak však nastupuje velká variabilita, závisející na velké řadě faktorů. Některé jsou pro dobré odborníky zákonem (stanoviště, nutnost konceptu jak kompozice tak postupů tak péče), některé se dají optimalizovat (kvalita materiálu, vhodný výběr sortimentu), na některé však nemáme (počasí, neplánovatelné změny, vyšší moc) nebo nechceme (dynamika, sukcese, ´přistěhovalci´) mít vliv.
Jak dlouhověkost peren definovat?
Perena je dle definice víceletá, přezimující rostlina. Vytrvalé rostliny kvetoucí více než jedenkrát za život. A dál? Jak tuto vlastnost statisticky hodnotit či průměrovat? Snad pomůže orientace na základě cíle projektu, směsi či přání zákazníka. Je cílem např. zachování výskytu druhu na ploše, mohou mnohé tzv. krátkověké či ze strategické skupiny R, neboli tzv. pendlery být po léta velmi úspěšné.
Naprostou podmínkou je však odpovídající druh péče. Pak si tedy – nejen v rámci znalostí konceptů trvalkových směsí- můžeme (alespoň teoreticky) klást otázku: Není největší variabilitou ve vztahu na posuzování jestli ta či ona perena je či není dlouhověká – člověk?
Průměrný věk obyvatel v posledních desetiletích stoupá právě díky zlepšení podmínek a péče, ale jak je to s rostlinami? Prodlužuje naše tzv. péče perenám opravdu jejich život? Nebo nás bolí zahradnické srdce, když například ve jménu dynamiky nesmíme zasáhnout? Upřednostníme působení struktur odumřelých peren v zimě či jako potravu pro hmyz, a nebo provedeme řez po květu za jiným účelem?
Jsou znalosti o dlouhověkosti trvalek v dnešní praxi využitelné?
Položme se však také otázku, za jakým účelem jsou nám tyto znalosti v dnešní praxi vůbec potřebné? Plánujeme vývoje na dalších x let, nebo je trendem instantní zahrada typu „dnes zavoláte, zítra máte zapojenou výsadbu“? Lze s trvalkami pracovat časových relacích tak jako například se dřevinami? Existuje školka zabývající se prodejem „vzrostlých peren“?
Vyžaduje či očekává trh či dnešní zákazník tyto od odborníka?
Myslím si, že možná nijak cíleně, či doslovně. Patří to však k celkovému či hlubšímu a širšímu know-how práce s rostlinným materiálem vůbec. A pro fundovanou práci s trvalkami v mnohých záměrech vědomosti o této vlastnosti zajisté v té či oné souvislosti uplatníme. Sortiment trvalek je však obrovský…
Které pereny jsou tedy „dlouhověké“?
Hledání systematických informací přehledů taxonů trvalek dle tohoto kriteria není jednoduchou záležitostí. Tímto samozřejmě nevylučuji jejich existenci a těším se z každé nové informace, také přiznávám, že dlouhodobým pobytem v zahraničí mi chybí opravdu fundovaný či aktuální přehled o stavu informací či publikací k tomuto tématu v Čechách, čili se tímto předem omlouvám, zůstalo-li mi dosud nějaké důležité dílo utajeno… Dlouhodobé praktické zkušenosti zahradníků k dlouhověkosti trvalek jsou bohužel málokdy převedeny do písemné praktické podoby a tímto tyto drahocenné zkušenosti předány v nějaké systematické podobě dalším generacím. Tito vzácní lidé (bez rozdílů národnosti či desetiletí) svůj čas většinou raději věnují rostlinám než papíru. O to cennější je toto střetnutí…Karl Foerster, Mien Ruys, Camillo Schneider, Piet Oudolf a další velká jména, v jejich neuvěřitelně
cenných dílech toto kriterium málokdy systematicky uvádí. V bohužel rozebrané publikaci od K. Foerstera Lebende Gartentabellen, stávající pouze a jen (ve smyslu bez jakéhokoliv textu či vyobrazení) z přehledů sortimentů dle nejrůznějších kriterií najdeme například „Krásné jedovaté“ či „Kabinet rarit“ avšak i zde hledáme seznam dlouhověkých trvalek marně. Prof. Stahl se ve své kmenové objemné literatuře Die Stauden zmiňuje na několika řádcích o druzích, které již přes 60 let existují ve sbírkové zahradě…
Ano, ve výzkumných zprávách porovnávaní sortimentů například německých výzkumných organizací se můžeme pravidelně dovídat například z časopisu Gartenpraxis, jedná se však vždy o porovnávání aktuálního sortimentu několika vybraných druhů a to v časovém období, které opět kriterium dlouhověkosti nemůže obsáhnout a ani to není přímým cílem hodnocení. I tyto publikace však vyžadují letité sledování předplatného, vytvoření kartotéky či podobně. Ale sortiment se neustále vyvíjí, každoročně přichází na trh stovky nových odrůd, další pak – bohužel – upadají v zapomnění. A to nemluvě o nejednotnosti nomenklatury mnohdy ani v rámci jedné země, či přenosnosti údajů na jiné klimatické a stanovištní podmínky atd..
Vlastní zkušenosti s „dlouhověkými“?
Je těžké hovořit o dlouhověkosti trvalek z vlastních zkušeností, ve smyslu vlastního dlouhodobého pozorování či dokonce systematického hodnocení výsadeb. I ve výzkumných záměrech např. při vývoji trvalkových směsí typu Silbersommer byl jeden z výzkumných cílů dlouhověkost, avšak celého systému (či výsadby) a nikoliv jednotlivých druhů či jedinců (viz výše). Výběr druhů byl prováděn vždy s několika cíli, vycházejíce samozřejmě z dostupných informací ale hlavně co by výsledek týmové práce, na základě zkušeností a dohodě odborníků.
Bohužel tato tématika není středem zájmu výzkumných programů mnohých zemí, tyto jsou pak zhruba na dobu trvání několika málo let, což samozřejmě naprosto neumožňuje dlouhodobé systematické pozorování a hodnocení tohoto kritéria. Jedinými cennými avšak vzácnými jsou výměny informací od partnerů z projektů, většinou zpráv městské zeleně různých měst, kteří i po uzavření oficielního výzkumného projektu zkušební plochy nadále ve městech ponechali, o téma mají zájem a svá pozorování kolegům na požádání sdělí.
Dobře tedy, vydejme se do terénu. Teď a tady. Hledejme konkrétní exteriéry a v nich se vyskytující druhy. Posuďme aktuální reálnou situaci a necitujme z moudrých knih či cizozemských katalogů. Ale kde? Všude kolem nás. Ve volné přírodě, v opuštěných zahradách, na hřbitovech, u chalup, všude tam kde není na přílišnou péči mnoho času, kde záhony existují po generace, kde není majitele či síly mnohdy na jakoukoli péči a to po léta, kde nejsou finance (a ani zájem, naštěstí pro nás) o velkorysý nákup nejnovějších módních výkřiků v Gartencentru. Jistě, přesné určení druhů či dokonce odrůd se nedá najisto a v daném čase a terénu zaručit. Zato narazíme nejen na tato tajemství náruživě bránící čtyřnožce, ale odkryjeme nenadálé intuitivně či náhodně vzniklé kombinace druhů, barev a struktur, druhy opomíjené, málo používané či pozapomenuté. A dlouhověké? Spíše houževnaté, trpělivé, nenáročné, ale i nerušené a proto „vytrvalé“.
P.S. Dokázala jsem se zdržet se předem rešerší na internetu či publikacích. O to větší byla radost při následném srovnání například se speciálně k tomuto tématu nedávno vydanou knihou od Dr. Fritz Koehlein (2005) : Dauerhafte Gaerten durch langlebige Stauden (přeloženo Trvanlivé zahrady díky dlouhožijícím trvalkám).
„Vytrvalky“ v zahradě po dědovi (Kokořínsko), min. 25 let bez jakékoliv péče:
Kapradiny
Trávy
Hedera helix
Vinca minor
Aruncus dioicus
Aquliegia vulgaris
Asarum europaeum
Aster sp.
Bergenia cordifolia
Centaurea montana
Cerastium tomentosum
Cerastium biebersteinii
Geranium × magnificum
Hemerocallis fulva
Hosta sp.
Iris germanica
Iris pseudoacorus
Lamium galeobdolon
Lysimachia punctata
Sedum spectabile
Sedum spurium
Sedum kamtschaticum
Paeonia officinalis
Sempervivum
Myosotis sp.
Pulmonaria angustifolia
Tanacetum parthenium
Tulipa sp.
Galanthus plnokv.
Muscari armeniacum
Chionodoxa luciliae
Convallaria majalis
Hyacinthoides non scripta
„Vytrvalky“ další v okolních zahrádkách a na hřbitovech:
Rudbeckia sp.
Helenium sp.
Helianthus sp.
Ajuga reptans
Althea rosea
Armeria maritima
Asparagus officinalis
Aubrieta
Dahlia
Dianthus gratianopolitanus
Echinacea purpurea
Helleborus niger
Lupinus polyphyllus
Polygonatum multiflorum
Phlox paniculata
Physalis alkekengi
Papaver orientale
Phlox paniculata
Phlox subulata
Saponaria officinalis
Saxifraga sp.
Yucca filamentosa
„Vytrvalky“ další v okolní přírodě:
Kapradiny
Trávy
Convallaria majalis
Anemone nemorosa
Hepatica nobilis
Viola odorata
Nymphaea alba
Nymphoides peltata
Thymus serpyllum
Vytrvalost peren zahradní architektuře, 12.10. 2007, www.vukoz.cz