Poslední léta se nejednomu zahradníkovi zdají být rozmarná a tento jejich způsob by jednoho kapku rozhodil. Naší odpovědí na tyto vrtochy je rozrazil. Skutečně, jako profesionálové nemůžeme pro takové léto doporučit nic lepšího. Rostlinka, kterou možná znáte jako léčivku nebo plevel, má totiž i své krásné zástupce. Jde o rodinu velmi rozvětvenou a jen část z nich je opravdovými hezounky vhodnými do zahrady. Hřejí se ale opravdu rádi na výsluní, tak se na to dobře připravte.
Vytrvalé zahradní květiny s poetickým latinským jménem Veronica jsou v našich tuzemských zahrádkách staré dobré známé, dokonce zde byly pro svou jasnou modř před válkou poměrně módní perenou tehdejších vilových rabátek. Takové druhy se pěstují v podstatě dodnes, byť poněkud vylepšené. Přibyly ale druhy nové, mnohé z nich mají v opatrování pečliví skalničkáři a hýčkají si je na dobré drenáži.
Co je vlastně ten rozrazil zač?
Jednoduše řečeno, jedny jsou na záhon a druhé do skalky. Ty záhonové tvoří trsy s květy vysokými 40 až 100cm, to podle druhu a kultivaru, můžete si vybrat. Květy jsou v dlouhých klasech oblíbených pro jasně modrou barvu. Pochopitelně ale máme k dispozici i květy zcela čisté bílé, růžové, téměř červené nebo v pastelových odstínech zmíněných barev. Drobné alpinky mají spíše polštářový charakter jsouce obaleny drobnými kvítky v obdobném barevném spektru.
-
- Veronica prostrata
-
- Veronica prostrata 'Blauspiegel'
-
- Veronica tauricola
Kam s ním?
Doufejme, že nerudovskou otázku nebudete muset řešit popelnicí a najdete pro tuhle perenku nějaké pěkné místečko. Daří se jim na slunci, na takovém stanovišti dobře kvetou a drží pevné květní lodyhy na trsu. Nutno ovšem vymýtit představu o rozrazilu jako o nějaké extrémně suchomilné bylině. Rozhodně nemiluje úpal a na výslunných svazích nebude vypadat nijak hezky. Snad nám nejde v zahradě o to, co rostlina ještě přežije, ale chceme jí dát to nejlepší? Ano, jedině pak bude růst do krásy a parádně kvést. Protože řada rozrazilů dokáže kvést od samého počátku léta až do jeho konce, stojí to za to. V teplém podzimu některé druhy odmění nejlepší pěstitele i pozdní sérií květů. Pokud v nabídce stanovišť máte i například bloudivý stín někde při okraji korun stromů, také to není špatné řešení.
Pamatujte na pravidelnou zálivku zejména v době květu a letních úpalů, pochopitelně nejlépe navečer. Přílišné hnojení vede k vytahání lodyh, řídnutí a trs předčasně zestárne. Dobrou zem ocení, ale ne těžkou, spíše lehčí. Nejde o zcela dlouhověkou trvalku, proto jí bude dobré za pár let přemnožit, rozdělit, přesadit nebo alespoň podsadit či přisypat.
Záhonové druhy mají od časného jara vizáž jakéhosi nanicovatého nízkého šůní. Barevné kombinace pro ně hledejte proto v letním kvítí mezi druhy na plné slunce jako jsou krásnoočko, kokarda, kakost, levandule, šanta, mavuň, mák nebo i pro mnohé podobná šalvěj. Dobře sedí ke klasickým keřovým růžím, partiím s bohatým zastoupením trav a bylin. Pro volnomyšlenkáře nesvázané konvencemi se nabízí možnost sesazení s letničkami.
Vidíte? tahle „Verunka“ by na zahrádce přeci neměla chybět…