V dnešní době vzrůstá obliba rostlin s ozdobnými listy. Kromě známých bohyšek (Hosta) patří k nejvíce žádaným dlužichy a další jim příbuzné rostliny z čeledi lomikamenovitých, Saxifragaceae.
Dlužichy (Heuchera) patří k druhům u nás dávno dobře známým, v minulosti se však v našich zahradách pěstovaly téměř výhradně typy a odrůdy ozdobné květy, jejichž červená a růžová soukvětí byla oblíbená na záhonech i k řezu. Také ve světě tato skupina dominovala až do druhé třetiny 20. století. Nejčastěji pěstovaným druhem byla Heuchera × brizoides, která vznikla křížením H. americana a H. sanguinea (někdy se sem řadí také hybridy s přikřížením H. micrantha). Z této skupiny patří k nejznámějším odrůdy 'Feuerrregen', 'Weserlachs', 'Titania' a v neposlední řadě také naše starší, ale světoznámá 'Pruhoniciana'. Červenou a růžovou barvu hybridům propůjčila dlužicha krvavá, H. sanguinea, s květy v bohatých latách. Další dva důležité druhy – dlužicha americká (H. americana) a dlužicha drobnokvětá (H. micrantha), mají zelenobílé květy květy a nápadněji zbarvené listy.
V 80-tých letech 20. století se objevily první odrůdy ozdobné listem, k neznámějším patří dodnes oblíbená 'Palace Purple' s tmavě purpurovými listy. V tomto období se šlechtění přesouvá z Evropy, kde vznikla většina odrůd Heuchera × brizoides, do Severní Ameriky, odkud pochází všech téměř 30 druhů dlužich. Zájem šlechtitelů se soustředil na listy, ke křížení byly použity i další druhy dlužich. Počet odrůd v sortimentu se v posledních letech zněkolikanásobil, v současné době čítá několik stovek.
Heuchera 'Caramel'
Rod mitrovnička, tiarela (Tiarella) je dlužichám blízce příbuzný, většina druhů pochází také ze Severní Ameriky. Z botanických druhů jsou nejznámější mitrovnička srdcolistá, Tiarella cordifolia a Tiarella wherryi, z nichž pochází většina dnešních odrůd. Odrůdy tiarel mají zajímavé listy, často s nápadnou kresbou a s hlubokými laloky, neméně zajímavé jsou v čase kvetení.
Křížením druhů a odrůd z rodů Heuchera a Tiarella vznikly první odrůdy mezirodového hybridu × Heucherella, který se vlastnostmi pohybuje mezi oběma výše zmíněnými rody. Pod názvem × Heucherella alba jsou známí křízenci Heuchera × brizoides a Tiarella wherryi, křížením Heuchera × brizoides a Tiarella cordifolia vznikla × Heucherella tiarelloides. Většina odrůd z obou skupin je zajímavých listy i květy.
Z dalšího příbuzého rodu Tellima ze stejné čeledi se pěstuje pouze Tellima grandiflora, pocházející také ze Severní Ameriky.
Dlužichy patří, co se týče nároků na stanoviště a pěstování, k méně náročným rostlinám. Ačkoliv vydrží i na slunci (zejména pokud se jedná o odrůdy odvozené od druhů pocházejících ze sušších skalnatých lokalit), nejlépe se jim daří na polozastíněném stanovišti nebo i ve stínu. Příliš suchá půda a suchý vzduch jim nesvědčí, půda vyhovuje téměř jakákoliv. Bujněji rostoucím novějším odrůdám s ozdobnými listy se lépe daří v půdách s vyšším podílem humusu. Druhům a odrůdám z rodů Tiarella, × Heucherella a Tellima nejlépe vyhovuje polostín a vlhčí půdy.
I když jsou všechny jmenované druhy u nás považovány za zimovzdorné, dochází někdy k poškození holomrazy, proto se, zvláště ve vyšších polohách, doporučuje přikrytí.
Některé odrůdy dlužich mají sklon k tvorbě dlouhého „krčku“ v nadzemní části, který navíc v spodní části vyholuje a rychle dřevnatí. Pokud je však na jaře seřízneme, rostliny obrazí a vypadají mnohem lépe.
Mitrovnička koření v porovnání s dlužichami dost mělce, je proto víc citlivá na prosychání a vyžaduje vydatnější zálivku.
S výjimkou původních botanických druhů se odrůdy Tiarella a × Heucherella množí výhradně vegetativně. U dlužich je vegetativní množení také převažujícím způsobem rozmnožování, kromě botanických druhů se však generativně množí již také několik odrůd. Semena jsou velmi drobná, vysévají se proto na povrch půdy. K prvním semenem množitelným odrůdám patřila známá a oblíbená tmavolistá 'Palace Purple'. Dnes popularita semenných odrůd vzrůstá, rozšířené jsou zejména směsi zelenolistých a pestrolistých forem, ve kterých je možné najít velice zajímavé typy a ty pak dál množit vegetativně.
Vegetativní množení umožňuje získat rostliny se stejnými vlastnostmi. Dělení a řízkování je běžným způsobem množení odrůd Tiarella a × Heucherella a postačuje i pro velkovýrobu. U dlužich přichází dělení v úvahu jen v domácích podmínkách, a to pouze u některých odrůd, které netvoří dlouhý dřevnatějící krček – u těch je vhodnější rozmnožování řízkováním. Řízkování a dělení rostlin druhů Heuchera, Tiarella, Tellima a × Heucherella je možné na jaře i na podzim. V našich podmínkách se osvědčil pozdní podzimní termín (koncem října a v listopadu), jenž uvolní jarní termíny množení pro ty druhy, které se na podzim množí obtížněji. Lze jej však použít pouze v případě, že je možné bezmrazé přezimování řízkovanců. I když je řízkování jednodušší a co do počtu získaných mladých rostlin vydatnější než dělení, postačuje jen v případech, kdy potřebujeme menší počet rostlin. Ve velkovýrobě, kde je nutné vyprodukovat velké množství rostlin, se vegetativně téměř výhradně množí v podmínkách in vitro.
Snad největším problémem při pěstování dlužich a jim příbuzných rostlin jsou choroby a škůdci. V našich podmínkách je velice rozšířeným a nebezpečným škůdcem lalokonosec, jehož larvy způsobují škody požerem na krčku a dužnatých podzemních částech rostlin. Je nebezpečný zejména v případě dlužich, u kterých při silnějším výskytu (na jedné rostlině můžeme najít i několik desítek larev) může způsobit odumírání celých rostlin. Zvláště nebezpečný je lalokonosec na množitelských plochách v školkách, při přemnožení dokáže zlikvidovat celé porosty. Kromě toho se z nedostatečně ošetřených množitelských porostů v zahradnictvích a trvalkových školkách šíří škůdci nepozorovaně dál v hrnkách a po vysazení do volné půdy na trvalé stanoviště dochází k přemnožení i v oblastech, kde se lalokonosec původně nevyskytoval. Likvidace pomocí chemických přípravků není postačující, jednou z mála možností, které dokážou udržet škůdce pod prahem škodlivosti, je biologický boj. Parazitická háďátka druhu Heterorhabditis megidis napadají larvy škůdce, ty odumírají, další generace brouků je početně velmi slabá a počet larev v následující generaci je nízký. Ošetření háďátkem je nutné 2-3x během vegetace opakovat.
Použití odrůd jednotlivých druhů je různé. Zatímco Tiarella, Tellima a × Heucherella se hodí pouze do výsadeb v polostínu, dlužichy můžeme použít také do smíšených záhonů a odrůdy ze skupiny Heuchera × brizoides také k řezu květů, které lze dokonce i přirychlit.
Článek byl zveřejněn na webu Spolku českých perenářů s laskavým svolením redakce časopisu Zahrádkář.